Seskupení muže, ženy a jejich dětí se označuje jako nukleární rodiny a ta je všude na světě považována za základní jednotku solidarity a vzájemné zodpovědnosti. Ve většině kultur je rovněž uznávaná jako legální legitimní sociální jednotky plodící potomky a mající zodpovědnost za jejich výchovu.

Rodina je nesmírně důležité společenství, těsně spjaté nejrůznějšími vztahy uvnitř i navenek. Vůči okolnímu světu se podle momentální potřeby otevírá či uzavírá, čímž se stává jakým si malým samostatným světem, jehož hlavním posláním je poskytovat svým členům péči a ochranu.

Co rodiny opravdu potřebují?

Uznání skutečnosti, že je nejpřirozenějším prostředím, v němž vzniká a v němž se také naplňuje úcta k člověku a kde si člověk osvojuje základní etické normy a vzorce chování.
Uznání, že je místem stability založeným na vzájemné solidaritě a odpovědnosti.

Potřebuje podporu svobody volby pro individuální řešení životních situací a co nejširší nabídku konkrétních opatření.

Jak vypadá realita:

• stabilita rodiny je silně otřesena, což dokazuje i více než 50% rozvodovost
• rodiny s dětmi jsou více zatíženy daněmi a odvody do sociálního pojštění, protože se nezohledňují investice rodin do péče, výchovy a vzdělávání
• rodiny s dětmi dosahují pouze 60,3% čistých peněžních příjmů rodin bez dětí (i když byl tento poměr v roce 2008 nejnižší za posledních 15 let)
• příjem rodiny klesá s narůstajícím počtem dětí
• do výpočtu hrubého domácího produktu (HDP) se nazpočítává práce vykonávaná pro rodinu, ačkoli by její hodnota tvořila přibližně 55% výše HDP 
• současný  důchodový systém nezohledňuje investice rodičů do výchovy dětí, a tak zvýhodňuje bezdětné
• reklamou podpodrované zadlužování rodin je srovnatelné s firemními úvěry a ohrožuje zejména sociálně slabé rodiny